Levné šperky online, expedice do 24 hodin. Poštovné nad 2 000 Kč ZDARMA.

Zlaté olympijské medaile

Možná Vás to překvapí, ale soudobé zlaté olympijské medaile obsahují jen malý zlomek zlata – jsou totiž „jen“ slitinou zlata a stříbra a podle regulí musí obsahovat nejméně šest gramů nejcennějšího kovu. Tradice udělování medailí z ryzího zlata se naposledy držela v roce 1912, na v pořadí páté letní olympiádě ve Stockholmu.

Tehdy ještě soutěžilo dva a půl tisíce sportovců ve čtrnácti sportech a udělovalo se „pouhých“ 102 sad medailí. Na poslední letní olympiádě v Londýně v roce 2012 přitom přijelo přes deset tisíc sportovců a udělovalo se třikrát více sad medailí, než ve Stockholmu. A protože zlato je a bylo pořád celkem drahé, musí se šetřit i na olympiádě, která stojí v posledních desetiletích obrovské částky, což bylo očividné hlavně v Pekingu a také nedávno v Soči.

Podle regulí musí mít olympijské medaile průměr nejméně šest centimetrů, šířka musí přesáhnout hranici tří milimetrů. Zlaté a stříbrné medaile musí obsahovat nejméně 92,5 procenta stříbra (925/1000 – tj. špičkového tzv. „sterlingového“ stříbra).

A co třeba zlaté medaile z poslední proběhnuvší olympiády v ruském Soči? Ty váží 531 gramů, průměr je 100 milimetrů a tloušťka 10 milimetrů. Jednu medaili připravovali moskevští zlatníci prakticky celý den (18 hodin), při této náročné práci se spotřebovalo na šest kilogramů zlata. V Londýně se zase na všechny sady medailí spotřebovalo na devět tun různých kovů z amerických a mongolských dolů. Docela zajímavé, že? Zatímco celková cena materiálu u zlatých medailí přesáhne klidně i patnáct tisíc korun, bronzové medaile jsou proti tomu takříkajíc „za babku“ – stojí totiž asi padesátikorunu.

Pochopitelně ale platí, že tržní hodnota kovu na medaili není vůbec důležitá. Pro fanoušky a hlavně pro samotné sportovce má totiž medaile – hlavně ta nejcennější – hodnotu přímo nevyčíslitelnou.