Levné šperky online, expedice do 24 hodin. Poštovné nad 2 000 Kč ZDARMA.

Těžba drahých kovů na českém území – zlato

Naše území proslulo spíše jako producent často až neuvěřitelného množství stříbra. Těžba drahých kovů jako je například zlato u nás, ale také není vyjímkou. To totiž v české kotlině těžili už Keltové, první archeologické nálezy odkazující na těžbu zlata u nás pocházejí nejspíše z pátého století př. n. l. (lokalita Klínec u Prahy).

Jedním z nejstarších platidel na našem území jsou například keltské „duhovky“, které měly vynikající ryzost. Keltové rýžovali zlato i na jihu Čech nebo ve Slezsku, na jejich práci navázali s koncem prvního tisíciletí n. l. slovanští osadníci z oblasti Velkomoravské říše.

Rozmach posledních Přemyslovců by asi nebyl možný, kdyby nedošlo k masivní produkci zlata a stříbra z českých dolů. Ve čtrnáctém století ohrožoval Evropu velký nedostatek zlata a jeho kurz ke stříbru byl zvýšen z 1:10 na 1:25. Dá se také říci, že v této době těžba zlata na našem území dosáhla svého vrcholu.

Například v roce 1337 písemné materiály zmiňují hned pětadvacet zlatonosných oblastí, které podle soudu moderních odborníků přinesly tehdejší královské pokladnici i dobrých dvě stě kilogramů zlatých valounků ročně. V této době se jednalo asi o šest procent tehdejší celoevropské produkce, ale na druhou stranu – rozhodně to není nijak malé číslo.

Mezi patnáctým a devatenáctým stoletím nemůžeme mluvit skoro o ničem, ložiska těžby se vyčerpala a jejich obnova by byla hodně zdlouhavá a také příliš nákladná na to, aby se mohla vyplatit. Těžbu zlata obnovila až na začátku dvacátého století v někdejším dole Roudný jistá anglická firma. Mezi léty 1904 a 1930 se vyrobilo skoro šest tun ryzího zlata, během válečných let v Čechách hojně těžili i Němci. V moderní době se ale od těžby zlata na našem území spíše ustupuje, protože nejde o nic ekonomicky významného. Celková produkce zlata na území našeho státu v rámci posledních dvou tisíc let mohla podle odborníků dosáhnout asi jedné stovky tun.