Puncování drahých kovů – již od počátku výroby šperků chtěli mít lidé záruku toho, že šperk, který si kupují, má takovou ryzost, který prodejce či výrobce udává. Bylo nutno proto zavést nějakou ochrannou a informativní značku, tedy tzv. puncovní značku.
Puncování šperků se v jednotlivých zemích liší, je to dáno jejich historií a rozdílným vývojem zemí. V některých státech dává na šperk punc pouze výrobce, jinde je povinnost, mít šperk opuncovaný i od úřadu nebo instituce, která dohlíží na pravost a ryzost kovů.
V České republice se jedná o Puncovní úřad sídlící v Praze a Brně.
Na každém šperku prodávanému nás se tedy musí objevit státní punc. Vzhled puncovní značky se liší podle toho, zda se jedná o zlato, stříbro či platinu. Dále musíme rozlišit ryzost kovu. Ryzost kovu se udávána v karátech, většina šperků má 14 karátů. Toto označení se užívalo spíše dříve. Na státní puncovní značce je ryzost vyjádřena v tisícinách, např. 14ti karátové zlato má hodnotu 585/1000. Přičemž jeden karát udává 1/24 hmotnosti. Ryzí zlato tedy odpovídá 24 karátům.
V případě, že si dovezete zlatý šperk jako suvenýr ze zahraničí, nemusíte jej nechat puncovat. Opuncovat byste jej museli ve chvíli, kdy se rozhodnete jej prodat. Stejná situace se odehrává v případě, že chcete prodat šperk, který je historický. Někdy může laika zmást barva zlata, může mít jinou barvu než žlutou a tudíž se může domnívat, že se nejedná o zlato. Setkáváme se s bílým a červeným zlatem. Ryzost tohoto zlata se se měří stejným způsobem jako u žlutého. Bílé zlato získá svou barvu díky přídavku niklu, zinku nebo paladia. Červené zlato získáme přidáním mědi. Seznam platných puncovních značek naleznete na webových stránkách Puncovního úřadu.
