U plastů nebo skla věc celkem běžná už po dlouhá léta, ve světě IT technologií spíš novinka. Stále větší poptávka po elektronice s sebou nese i diametrálně odlišnou spotřebu zlatého kovu. Samozřejmě, jde jen o mikroskopické množství, ze zlata není celý počítač nebo televizor. Ale bez tohoto kovu se výroba jednoduše neobejde. Takže, jak ho získat? Vytěžit Šalomounovy doly…nebo raději elegantněji a pro životní prostředí jistě úsporněji – prostou recyklací!
Mobilními telefony to začalo, ceny zlata jsou pro výrobce moc vysoké
Zlato je cenným kovem s trvalou hodnotou, světová roční produkce dosahuje nižších tisíců tun. Jen do mobilních telefonů se vloží každý rok na třicet tun zlata a je pravdou, že elektronika v sobě většinou má kromě zlata i jiný relativně dost cenný materiál, jako je třeba stříbro. Podle některých odhadů leží v českých skříních a stolcích asi osm milionů mobilů. V nich je dohromady pár set kilogramů zlata! Pozlacené jsou dokonce i SIM karty, k recyklaci se ale odevzdá maximálně pár desítek tisíc telefonů ročně. A podobně je tomu i s další elektronikou…
Recyklaci bohužel nemůžete provést svépomocí a je pravda, že za tak mikroskopické množství zlata by to ani nestálo. Nelze jednoduše vybrat vysloužilé telefony od všech přátel a příbuzných a nechat si z jejich zlata vyrobit prstýnek. Jde o hodně pomalý proces, vyžadující speciální přístup a také bezpečnostní normy. Životní prostředí by bylo jinak doslova zamořeno nebezpečnými látkami, respektive lépe řečeno – zaneslo by se ještě o něco více. Zlato najdeme i v základních deskách počítačů, drahé kovy se zpět získávají extrakcí v tavenině olova, kyanidovým loužením nebo elektrolýzou. Samozřejmě, je to dost složité a nebezpečné, doma nic podobného rozhodně nezkoušejte a nechte podobnou práci raději profesionálům!
