Jeden z vůbec nejpopulárnějších kovů na světě je v mnoha ohledech celkem kuriózní. Existuje i mnoho věcí, které leckoho z nás překvapí.
Tak třeba, kolik toho vlastně potřebujete k vytěžení jedné unce (tj. asi 31 gramů) zlata? Možná Vás to překvapí, ale když se sečte práce horníka, spotřeba elektřiny, vody a chemikálií potřebných k těžbě, kilogram vytěženého zlata přijde podle cen platných před 4 lety na více než sedm set tisíc korun. Horník pracuje na jedinou unci celý týden, za tuto dobu se spotřebuje i přes šest tisíc litrů vody. Zajímavé, že?
Zlatu se také nelze vyhnout, protože je v podstatě všude – a tím jen a pouze nemyslíme přívěsky, prsteny a jiné drahé šperky. V mikroskopickém množství se nachází i ve vodě, v rostlinách i uvnitř těla některých živočichů. Špetka zlata je dokonce i v měsíčním kameni Binga Gordona ze seriálu Little Britain (Malá Velká Británie), jenž proslul jako celkově osmý muž na Měsíci. Ostatně, je vlastně všude ve vesmíru.
Co jste o zlatu nevěděli?
Víte, kolik zlata se zatím celkem vytěžilo? Celosvětová těžba zlata v průběhu věků se odhaduje mezi 75 a 120 tisíci tunami. Jen asi dvě procenta z tohoto množství se vytěžila do začátku novověku, dvě třetiny připadají „jen“ na dvacáté století. Lidstvo přitom těžilo zlato už v pátém tisíciletí před Kristem, na toto téma existuje celé množství nejrůznějších pramenů a nemusí to být jen záznamy v Bibli, o těžbě zlata se totiž zmiňují i četné antické báje atp.
Největší zlatý nuget v historii lidstva byl nalezen Austrálii – v roce 1869 zde totiž John Deason a Richard Oates ve státě Victoria objevili 72 kilogramů vážící kus zlata, jenž byl pojmenován příznačně „Welcome stranger“. Přitom je poměrně malý, není o moc větší než takový jezevčík. Dnes by se nicméně prodal za více než padesát milionů korun.
