Levné šperky online, expedice do 24 hodin. Poštovné nad 2 000 Kč ZDARMA.

Centrální banky světových mocností neustále přikupují zlato

Stav se nemění, zůstává naopak trend, který se rozběhl v posledních měsících a letech. Některé země světa nakupují nejcennější olympijský kov opravdu ve velkém, jednoduše proto, že je trvalým uchovatelem hodnoty. Světové ekonomice se sice obecně daří, ale všichni si pamatují na krizi v minulé dekádě a neexistuje záruka, že se nebude opakovat. Snad i proto do zlatých slitků nebo mincí investují i jednotlivci.

Poptávka po zlatě neustále roste, je v tisících tun

Každá pátá centrální banka bude i letos nakupovat ve větším objemu. Podíly, po léta vytvářené a uchovávané, se ale zemi od země samozřejmě liší. I z toho důvodu má největší strategické zásoby světového zlata USA. Světová supervelmoc má více než osm tisíc tun zlata, což činí prakticky tři čtvrtiny podílu na celkových devizových rezervách. Druhé Německo je v tabulce poměrně daleko, nabídne totiž „jen“ zhruba 3400 tun. I tady je ale procentuální podíl na devizové rezervě podobný jako za Atlantikem.

Rusko svůj objem zlata každoročně navyšuje, nedávno překročilo hranici dvou tisíc tun a v závěsu je pak světová sedmička z Číny. Ovšem v těchto dvou zemích činí podíl na devizových rezervách jen 18,5 resp. 2,4 %. Státní rezervy zlata v únoru 2019 pak také ukazují na vzestupnou tendenci u dalších států, mohutné nákupy dělá Írán – za rok si nakoupil 87 tun zlatého kovu. Evropské nákupy se ale podstatně snižují a jsou nejslabší za posledních dvanáct let.

Pokud jde o využití zlata na tvorbu šperků, světovými hegemony jsou Čína s Indií, ale třetí příčka patří Blízkému Východu. Vývoj ceny zlata hodně kolísá, ale jak ukazují hodnoty z roku 2011, krize a činnost spekulantů vyhnala jeho hodnotu poměrně vysoko, dokonce přes 1800 USD za trojskou unci. Dnes je sice hodnota nižší, přesahuje hranici 1300 USD za unci, nicméně stále je to o poznání vyšší cena než před krizí.