Napětí vyvolané mezi Íránem a USA a naposledy koronavirus, který je stále větší hrozbou i pro starý kontinent. Přesně to stojí za výrazným vzestupem ceny zlata a současně propadům na burzách v USA nebo Evropě. Akcie velkých firem oslabují, ale hodnota blyštivého kovu zaznamenává zcela opačný trend. To přitom byla na začátku roku 2019 ještě pod hranicí třinácti stovek amerických dolarů, nyní překonala hranici 1600 USD za trojskou unci. Letos již podruhé…
Světové trhy čekají ve velkém napětí
Jak se vlastně vyvine situace? Jak se s ní popasuje druhá nejsilnější světová ekonomika, která zaznamenává miliardové ztráty každý den – a nezdá se, že by se situace měla nějak lepšit? A co řekne německá ekonomika, která balancuje na hraně recese a zřejmě se k ní může „s trochou štěstí“ už zanedlouho opravdu dostat? Obchodní války, cla na čínské zboží a naposledy epidemie viru, který se již dostal do Evropy. Co s tím? Dá se očekávat prudký pokles na trzích a s ním spojená nejistota investorů?
Situace zatím není kritická, nicméně může se dostat do další fáze například se začínajícím jarem. Když se navíc podíváme na historický vývoj ceny zlata, dvacet dolarů za unci stálo v roce 1792 a v roce 2016 už výrazně překročilo tisícidolarovou hranici. Kurz zlata také roste, pokud je nějak znehodnocen americký dolar, výrazně jej ovlivňuje inflace, politická krize nebo zvýšený zájem o tento cenný kov, ve všech podobných případech může cena jen narůstat. A v dlouhodobém horizontu zkrátka a dobře jen a jen roste, to je fakt, který nelze nijak potlačit – jde o přirozený efekt ekonomických problémů, které přicházejí a odcházejí. Zpomalení ekonomiky a krize rovná se růst cen zlata, a to vlastně s jistotou. Bylo to tak v minulých generacích stejně…
