Alexandr Veliký a poklad Persepole: zlato, které změnilo cenu všeho

V roce 330 před naším letopočtem vstoupil Alexandr Veliký do Persepole, hlavního města perské říše, a otevřel královskou pokladnici. To, co v ní bylo, se dvě stě let hromadilo z daní od Egypta po Indii. Podle antických autorů šlo o 120 tisíc talentů — kov v takovém množství, že jeho odvoz vyžadoval tisíce mul a velbloudů.

Zlato, které leželo

Perští králové zlato hromadili a nepoužívali. Leželo ve slitcích a nádobách, bylo pokladem v původním smyslu slova: zásobou pro nouzi, symbolem moci, nikoli penězi v oběhu. Ve východním Středomoří bylo proto zlato dlouho vzácné — většina ho ležela v Persepoli.

Alexandr ho pustil do světa

Alexandr udělal opak. Kořist rozdělil vojákům, platil jí stavby měst, razil z ní tisíce mincí se svým portrétem. Během několika let se do řeckého světa vylilo množství zlata, jaké tam nikdy nebylo. Výsledek popsali už antičtí historici: ceny vzrostly, obilí zdražilo, žoldy se násobily. Poprvé v dějinách bylo vidět, že zlato nemá hodnotu samo o sobě — má ji podle toho, kolik ho je.

Poučení, které platí dodnes

Stejný jev se opakoval po objevu Ameriky i po zlatých horečkách: náhlý příliv zlata cenu zlata sráží. A naopak — když se přestane hledat, cena roste. Proto je výkupní cena za gram jiná každý týden. Nemění se zlato. Mění se to, kolik ho zrovna svět potřebuje a kolik ho má.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.