Hřivna: jak se platilo zlatem, když ještě nebyly mince

Mince jsou mladé — necelé tři tisíce let. Zlatem se ale platilo mnohem dřív. Jak, když neexistovaly peníze? Jednoduše: vážilo se.

Egyptské kroužky a babylonské váhy

Ve starém Egyptě se zlato odlévalo do kroužků stejné váhy, které se navlékaly na šňůru; na nástěnných malbách je vidí písaři vážit na miskových vahách proti kamenným závažím. V Mezopotámii platil šekel — původně ne mince, ale jednotka váhy, asi osm gramů. Obchodník nosil vážky a závaží stejně samozřejmě jako dnes peněženku. Podvod se závažím byl zločin, o kterém mluví i Bible.

Hřivna: kovová tyč jako peníze

U Slovanů a ve středověkých Čechách se platilo hřivnou — původně slitkem kovu, který vážil kolem čtvrt kila. Hřivna byla nejčastěji stříbrná, ale hřivnou zlata se počítaly královské poklady a výkupné. Když pak přišly mince, hřivna zůstala jako početní jednotka: z jedné hřivny stříbra se razilo určité množství denárů. Dnes je hřivna ukrajinská měna — jméno přežilo tisíc let.

Proč se to nezměnilo

Přijďte k nám s prstenem a uvidíte totéž, co egyptský písař: zlato se položí na váhu, zjistí se ryzost a hodnota je váha krát cena za gram. Mince byly jen zkratkou, aby se nemuselo vážit pokaždé. Jakmile jde o skutečný kov, jsme zpátky u vah — a to je vlastně nejpoctivější způsob, jak zlato ocenit.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.