Napoleon ve zlatě: mince, kterou znal celý svět

Ve Francii se zlaté minci dodnes říká napoleon, ať je na ní kdokoli. Za to může jeden muž, který v roce 1803 vytvořil měnu tak dobře, že přežila jeho říši o sto let.

Frank, který se dal spočítat

Revoluce zanechala Francii s bezcennými papírovými penězi. Napoleon jako první konzul zavedl zlatý frank: dvacetifranková mince o váze 6,45 gramu, z toho 5,8 gramu ryzího zlata. Ryzost 900/1000 — devět dílů zlata, jeden mědi, aby mince neotlačila. A hlavně: váha, kterou už nikdo nezměnil. Král Ludvík XVIII., Napoleon III., třetí republika — všichni razili dvacetifrank přesně stejný.

Evropa v jedné minci

V roce 1865 se Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko dohodly na Latinské měnové unii: jejich zlaté mince měly stejnou váhu a byly navzájem zaměnitelné. Přidalo se Řecko a další. Na sto let vznikla evropská měna dřív, než ji někdo vymyslel — švýcarský dvacetifrank Vreneli má dodnes stejný obsah zlata jako napoleon.

Pod matrací

Francouzi napoleonům věřili víc než bankám. Za obou světových válek i za inflací je schovávali doma, a když stát chtěl zlato zabavit, nenašel skoro nic. Odhaduje se, že v soukromých rukou ve Francii dodnes leží tisíce tun zlata, velkou část v napoleonech. Nejúspěšnější Napoleonovo tažení nebylo vojenské. Bylo měnové.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.