Zlatá bula Karla IV.: zákon, který dostal jméno po pečeti

V roce 1356 vydal císař Karel IV. dokument, který určil, kdo a jak volí římského krále. Platil až do roku 1806. Neříká se mu zákon ani ústava. Říká se mu Zlatá bula.

Bula je pečeť

Latinské slovo bulla znamená pečeť — kovové pouzdro s otiskem, které se na šňůře věšelo k listině jako důkaz pravosti. Obyčejné listiny měly pečeť z vosku, důležité z olova. A ty nejdůležitější ze zlata. Karlova bula nese na jedné straně císaře na trůnu, na druhé bránu Říma s nápisem, že Řím je hlavou světa. Vážila zhruba tolik jako dnešní zlatý řetízek.

Proč zlato na listině

Zlatá pečeť nebyla ozdoba, ale sdělení: tento dokument je natolik závažný, že si na něj panovník dovolil vzácný kov. Zlaté buly vydávali byzantští císaři, papežové a jen nejmocnější panovníci Evropy. Karel jich vydal několik — a ta z roku 1356 byla tak zásadní, že se z obecného označení stalo vlastní jméno.

Co v ní bylo pro Čechy

Bula potvrdila, že český král je prvním mezi světskými kurfiřty a že Čechy si volí krále samy — říše do toho nemá co mluvit. Karel IV. tak zlatem opatřil nezávislost Českého království na čtyři staletí. Jeden z exemplářů je uložen v Národním archivu v Praze; zlatá pečeť na něm dodnes visí.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.