Witwatersrand 1886: město postavené na největším zlatě světa

V únoru 1886 našel australský hledač George Harrison na farmě u Pretorie kámen se zlatými žilkami. Prodal svůj podíl za deset liber a zmizel z historie. Za rok stálo na tom místě město o pěti tisících obyvatelích. Za deset let ho měl sto tisíc. Jmenuje se Johannesburg.

Zlatý oblouk pod zemí

Witwatersrand, hřeben bílých vod, skrývá pod sebou obří oblouk zlatonosných vrstev, který se táhne desítky kilometrů a klesá kilometry hluboko. Není to bohatá ruda — z tuny skály se získá pár gramů — ale je jí nepředstavitelné množství. Odhaduje se, že z Randu pochází čtyřicet procent veškerého zlata, které lidstvo kdy vytěžilo.

Co zlato udělalo s Afrikou

Doly potřebovaly statisíce dělníků, a tak vznikl systém, který dělníky dovážel z celé jižní Afriky a ubytovával je v uzavřených táborech — základ pozdějšího apartheidu. Britové kvůli zlatu vedli búrskou válku. Jihoafrická republika se stala nejbohatší zemí kontinentu, ale bohatství leželo v rukou velmi mála lidí.

Konec zlatého věku

Do sedmdesátých let 20. století těžila Jižní Afrika tři čtvrtiny světového zlata. Dnes je až kolem desátého místa: doly jsou čtyři kilometry hluboko, drahé a nebezpečné, a snadné vrstvy jsou pryč. Johannesburg zůstal — město, kde se nad tunely bývalých šachet postavily mrakodrapy.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.