Zlaté gombíky z Mikulčic: šperky říše, o které učebnice mlčely

V 9. století, kdy Praha ještě neexistovala, stálo na jižní Moravě mocné hradiště obehnané řekou Moravou. Mikulčice. Když je archeologové v padesátých letech začali kopat, čekali slovanské chatrče. Našli kamenné kostely, palác — a zlato.

Gombík: šperk, který má jen Morava

V hrobech velkomoravské šlechty leželo přes tisíc šperků: zlaté a stříbrné náušnice, prsteny, náhrdelníky. A gombíky — duté kulovité knoflíky ze zlata, zdobené jemným rytím a granulací, drobnými zlatými kuličkami pájenými na povrch. Gombíky se nenacházejí nikde jinde v Evropě; jsou velkomoravský vynález. Zlatníci, kteří je dělali, ovládali techniky, jaké znali v té době jen v Byzanci.

Odkud bylo zlato

Morava vlastní zlato skoro neměla. Zlato přicházelo obchodem a jako dary od franských králů a byzantských císařů, s nimiž Velkomoravané jednali jako rovný s rovným. Když v roce 863 přišli na Moravu Konstantin a Metoděj, nepřišli mezi barbary — přišli do země se zlatníky, kteří uměli to, co jejich domovská Konstantinopol.

Zánik a zapomnění

Kolem roku 907 Velká Morava zanikla, nejspíš pod nájezdy Maďarů. Mikulčice zpustly a tisíc let o nich nikdo nevěděl. Gombíky přežily v zemi, jak to zlato umí. Dnes jsou v muzeích v Brně a Mikulčicích a patří k nejcennějším šperkům českých dějin — starší než svatováclavská koruna o pět set let.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.