Svatováclavský dukát: první zlatá mince republiky

Nový stát potřebuje vlastní peníze. Bankovky a drobné mince mělo Československo brzy, ale zlatá mince znamená víc: je to prohlášení, že stát je bohatý a stálý. V roce 1923 vyšel svatováclavský dukát.

Španielův Václav

Návrh vytvořil sochař Otakar Španiel, žák Myslbekův. Na líci stojí svatý Václav s kopím a štítem, na rubu český lev. Mince má 3,49 gramu zlata ryzosti 986 — stejné jako staré dukáty, aby ji svět znal a bral. Razila se v jedno-, dvou-, pěti- a desetidukátové podobě až do roku 1939; pětidukáty a desetidukáty patří dnes mezi nejdražší české mince vůbec.

Mince, se kterou se neplatilo

Dukát neměl nominální hodnotu v korunách. Nebyl to platidlo, ale obchodní mince: kupovali ji lidé, kteří chtěli mít zlato v ruce, dávala se k narození, k svatbě, do věna. V meziválečném Československu byl dukát tím, čím je dnes zlatá cihlička — jen s tím rozdílem, že byl krásný.

Po válce a dnes

Komunistický stát dukáty přestal razit a jejich držení bylo dlouho podezřelé. Po roce 1989 se tradice obnovila a Česká mincovna razí svatováclavské dukáty znovu, se stejným Španielovým motivem. Staré kusy z první republiky ale mají cenu, kterou zlato nevysvětlí — a patří k tomu, co nám lidé občas přinesou ukázat.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.