Solidus: byzantská mince, která držela hodnotu 700 let
Autor
Miroslav Žák
Publikováno

Kdyby existovala soutěž o nejstabilnější měnu historie, vyhrál by ji solidus — zlatá mince východořímské, tedy byzantské říše. Razila se od roku 309 do 11. století prakticky beze změny.
4,5 gramu, které znal celý svět
Císař Konstantin zavedl solidus jako minci o váze 4,5 gramu téměř ryzího zlata. Zatímco západní říše se zhroutila a její stříbrné mince ztrácely hodnotu, Byzanc svou zlatou minci nikdy neošidila. Sedm století. Solidus brali obchodníci v Indii, na Hedvábné stezce, ve Skandinávii — vikingské poklady jich obsahují desítky.
Proč to vydrželo
Byzantští císaři pochopili, čemu se dnes říká důvěryhodnost měny: kdo jednou zlehčí minci, tomu už nikdo nevěří. Solidus se stal mezinárodní měnou právě proto, že byl nudný — stále stejný. Když v 11. století císaři začali ryzost snižovat, byla to jedna z prvních známek úpadku říše.
Co po něm zůstalo
Slovo. Z latinského „solidus" (pevný, celý) máme v češtině „solidní" — pevný, spolehlivý. A také žold, protože vojákům se platilo právě těmito mincemi. Byzanc zanikla, ale její mince žije v jazyce, kdykoli řeknete, že je něco solidní.
Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.