Priamův poklad: zlato z Tróje, které zmizelo v roce 1945

Heinrich Schliemann zbohatl na obchodu a peníze utratil za sen: najít Homérovu Tróju, o které vzdělanci 19. století tvrdili, že je jen báseň. V roce 1873 kopal na pahorku Hisarlık v Turecku — a narazil na zlato.

Diadémy, náušnice, tisíce kroužků

Nalezl zlaté diadémy, náramky, náušnice a tisíce drobných zlatých kroužků. Pojmenoval nález Priamův poklad po trójském králi z Iliady a svou ženu Sofii nechal vyfotografovat ozdobenou „Helenou nošenými šperky". Dnes víme, že poklad je o tisíc let starší, než trójská válka vůbec mohla být. Schliemann našel zlato — ale ne to, které hledal.

Pašování a dar Berlínu

Turecké úřady o nálezu nevěděly; Schliemann poklad vyvezl tajně, dostal pokutu a nakonec ho v roce 1881 věnoval Berlínu. V berlínském muzeu ležel až do druhé světové války. V roce 1945 zmizel. Padesát let se věřilo, že byl zničen nebo rozkraden.

Moskva 1993

Pak Rusko přiznalo, že zlato od roku 1945 leží v Puškinově muzeu v Moskvě, kam ho odvezla Rudá armáda. Turecko, Německo i Rusko si na něj dodnes dělají nárok. Poklad má za sebou tři tisíce let v zemi a sto padesát let sporů — a zlaté náušnice v něm jsou pořád stejné, jako když je někdo v době bronzové sundal z uší.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.