Odkud má Praha přízvisko zlatá? Tři vysvětlení a jedna pravda

„Zlatá Praha" je tak zažité, že se nikdo neptá proč. Přitom odpověď není jedna — jsou tři, a každá vypráví o jiné době.

1. Pozlacené věže Karla IV.

Nejstarší vysvětlení mluví o tom, že Karel IV. nechal pozlatit střechy věží Pražského hradu, a když se na ně opíralo slunce, zářilo město zlatem. Doklady o pozlacení hradních věží ze 14. století existují, i když míra je nejistá. Představa slunce na zlatých střechách nad Vltavou je ale tak silná, že přežila šest století.

2. Rudolfovi alchymisté

Druhé vysvětlení míří do doby Rudolfa II., kdy se v Praze sešli alchymisté z celé Evropy, aby císaři vyráběli zlato. Nevyrobili nic, ale pověst města jako místa, kde se zlato rodí, zůstala. Praha byla na přelomu 16. a 17. století skutečným centrem věd — Kepler, Tycho Brahe, zlatníci, brusiči kamenů. Zlatá i bez alchymie.

3. Básníci a obrozenci

Doložené je až to třetí: přízvisko „zlatá Praha" se masově ujalo v 19. století, kdy je obrozenečtí básníci a novináři používali jako výraz národní hrdosti, vedle „matky měst" a „stověžaté". Zlatá znamenala vzácná, milovaná, jedinečná. Tehdy vzniklo to, co dnes říkáme bez přemýšlení.

Jedna pravda

Všechna tři vysvětlení mají společné to, co platí o zlatě vůbec: lidé jím pojmenovávají, co považují za trvalé a nezaměnitelné. Praha není zlatá kvůli kovu. Je zlatá, protože jí lidé dali nejcennější slovo, které měli.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.