Poklad z Podmokel: největší keltský zlatý nález, který skončil v tavicí peci

Léto 1771, Podmokly u Zbiroha. Sedlák orá pole a pluh vyhrne nádobu plnou zlatých plíšků. Vesnice si je rozebere. Duhovky — tak se keltským mincím říkalo — se prodávají, směňují, zašívají do šatů. Než zpráva doputuje k vrchnosti, je poklad rozptýlený po celém kraji.

Tisíce mincí, desítky kilogramů

Hrabě Fürstenberg, majitel panství, nechal mince sesbírat — vojáci prohledávali domy a vykupovali za pár krejcarů to, co mělo cenu zlata. Odhady mluví o několika tisících mincí a desítkách kilogramů zlata. Byl to a dodnes je největší nález keltského zlata ve střední Evropě. Mince razili Bójové, keltský kmen, který dal Čechám jméno, ve 2. až 1. století před naším letopočtem.

Z pokladu dukáty

A pak přišlo to, co se v dějinách zlata opakuje pořád: hrabě nechal drtivou většinu mincí přetavit a vyrazit z nich vlastní dukáty s letopočtem 1772. Z tisíců unikátních keltských mincí zbylo jen několik desítek kusů v muzeích. Historikové dodnes litují, co všechno se o Keltech mohli dozvědět.

Duhovky dodnes

Jméno duhovka pochází z lidové víry, že mince se nacházejí tam, kde po dešti skončila duha. Ve skutečnosti je vyplavovala voda z rozoraných keltských sídlišť. Občas se ještě dnes nějaká najde — a kdo ji donese do muzea místo do tavicí pece, udělá pro historii víc než hrabě Fürstenberg za celý život.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.