Československé zlato: jak zmizelo v roce 1939 a vrátilo se v roce 1982

Československo první republiky patřilo k bohatším zemím Evropy a mělo tomu odpovídající zlatý poklad. Většinu ho ale drželo v zahraničí, hlavně v Londýně a v Bance pro mezinárodní platby v Basileji. Zdálo se to bezpečnější než Praha. Nebylo.

Březen 1939

Šest dní po obsazení Prahy podepsali dva úředníci Národní banky pod nátlakem příkaz k převodu zlata z Basileje na účet německé Říšské banky. Britští bankéři, kteří zlato spravovali, příkaz provedli — přes protesty britské vlády. Přes dvacet tun zlata tak změnilo majitele podpisem, bez jediného výstřelu. Další desítky tun Němci získali z Prahy a z účtů v Londýně během války.

Dlouhé vyjednávání

Po válce spojenci ukořistěné německé zlato sesbírali a rozdělovali okradeným státům. Československo mělo nárok, ale po roce 1948 se jednání zadrhla: Spojené státy a Británie chtěly nejdřív vyrovnat nároky svých občanů za znárodněný majetek. Zlato leželo v trezorech dalších třicet let.

Návrat

V roce 1982 se dohoda konečně uzavřela: Československo zaplatilo náhrady a dostalo zpět zhruba osmnáct tun zlata. Přiletělo do Prahy vojenským letadlem. Byl to jen zlomek předválečného pokladu — zbytek se rozplynul v německých válečných výdajích. Poučení, které si od té doby berou centrální banky po celém světě: zlato je bezpečné jen tam, kde na ně dosáhnete.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.