Aureus: zlatá mince, kterou se platilo od Skotska po Indii

Legionář v Británii, obchodník v Alexandrii, kupec s kořením v jižní Indii — všichni znali stejnou minci. Aureus, „zlatý", oficiální zlatá mince římské říše. V indických nálezech jich leží tisíce: Římané jimi platili za pepř a hedvábí.

Caesarova mince

Zlato razili Římané výjimečně, ve válkách. Pravidelnou zlatou minci zavedl až Julius Caesar — aureus o váze zhruba osmi gramů, jeden aureus za 25 stříbrných denárů. Augustus z něj udělal páteř říšských financí. Na líci portrét císaře, na rubu jeho činy. Aureus byl zároveň penězi i propagandou v každé kapse.

Válka o zlaté hory

V roce 106 dobyl císař Traján Dácii, dnešní Rumunsko — zemi se zlatými horami v Karpatech. Kořist byla obrovská, historici odhadují stovky tun zlata a stříbra. Traján z ní vystrojil sto dnů her, postavil fórum a slavný sloup, a doly v Dácii pak zásobovaly říši zlatem dalších sto padesát let. Byla to nejvýnosnější válka, jakou Řím kdy vedl.

Jak aureus skončil

Císaři 3. století potřebovali platit vojáky a zlata ubývalo. Aureus zlehčovali, až vážil polovinu původní váhy a nikdo nevěděl, co dostane. Konstantin ho v roce 309 nahradil solidem, mincí pevné váhy, která vydržela sedm století. Aureus tak ukázal dvě věci najednou: co zlaté mince dokážou, když jim lidé věří — a jak rychle skončí, když je stát začne šidit.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.