Agamemnonova maska: obličej, který Homéra předběhl o tři sta let

„Pohlédl jsem do tváře Agamemnona," telegrafoval prý Heinrich Schliemann v roce 1876 řeckému králi, když v Mykénách zvedl ze země zlatou masku. Věta se stala slavnou. Jen s tou tváří to bylo jinak.

Šachtové hroby plné zlata

Mykény, hrad na Peloponésu, byly v Iliadě sídlem krále Agamemnona, vůdce Řeků u Tróje. Schliemann tam odkryl kruh hrobů z doby kolem roku 1550 před naším letopočtem. Nalezl přes čtrnáct kilogramů zlata: masky, poháry, diadémy, stovky zlatých plíšků našitých kdysi na oděvech. Bohatství, jaké Řekové té doby podle učenců mít nemohli.

Maska bez Agamemnona

Nejznámější maska, vousatý muž s přísně sevřenými rty, je o tři sta let starší než jakákoli možná trójská válka. Agamemnonovi patřit nemohla. Kdo v ní ležel, nevíme — nějaký mykénský vládce, jehož jméno se nedochovalo. Schliemann sám později připustil, že přehnal. Jméno ale zůstalo.

Co maska ukazuje

Že zlato bylo v Evropě symbolem moci a věčnosti tisíc let před tím, než někdo napsal první řecké písmeno. Mykénští králové nechávali tepat masky z tenkého zlatého plechu, protože věřili — stejně jako Egypťané — že zlatá tvář vydrží věčně. Měli pravdu. Tvář vydržela, jméno ne.

Zlato vás zajímá i jinak než na čtení? Na prodejně Bartošova 4393, Zlín (Po–So 9–17 h, bez objednání) vám ryzost ověříme zdarma — a v nabídce šperků najdete kusy, které mají svou vlastní historii.