Historie šperků I. díl

Ozdoby jsou staré doslova jako lidstvo samo, jedním z nejstarších řemesel na světě je určitě zlatnictví nebo řezbářství. Podle některých archeologů či historiků byly různé šperky nošeny ještě dřív, než klasické oblečení v dnešním slova smyslu.

Šperky jsou na světě z několika různých důvodů – krášlení, láska, talisman, ale také třeba známka toho, že daný člověk patří do nějakého kolektivu. Nezřídka samozřejmě také určovaly a určují moc a postavení svého nositele.

Původně se šperky vyráběly z květin nebo kostí, už v době kamenné se rozšířily i zvířecí zuby, které měly dodat sílu svému nositeli.

Kovové ozdoby, jaké známe i dnes, jsou otázkou zhruba posledních pěti tisíc let. Náušnice, náramky nebo prsteny, které jsou zdobeny drahými kameny nebo perlami, byly oblíbené už v dobách antiky. Nejproslulejší byly ozdoby pocházející z Egypta nebo helénského světa. Šperky byly dokonce natolik vzácné, že je po dlouhou dobu mohl nosit pouze faraón. Z dnešních archeologických nálezů také můžeme snadno odtušit, že tehdejší mistři-klenotníci odvedli mimořádnou práci, jež snese i dnešní přísná měřítka.

Šperky nošené římskou nobilitou byly spíše hrubšího charakteru než ty orientální, zdůrazňovalo se v nich hlavně to, z jakého kovu jsou. Když už tak procházíme světem, nelze nevzpomenout na tradiční šperky indiánské, Aztékové či Mayové byli ve zlatotepectví také jedineční.

V období gotiky byly důležité ozdoby, kterými dával jejich nositel najevo svou přítomnost. Jinými slovy – rolničky, zvonky a tak podobně. Středověk také znamenal společně s rozšířením oděvů modernějšího střihu i knoflíky, které byly postupem času vybroušeny k umělecké dokonalosti. A ano, začaly sloužit i jako ozdoby. Zbývá snad dodat jen to, že katolická církev středověku ozdobám příliš nepřála, takže jejich rozkvět nastal o něco později…